Zobrazují se příspěvky se štítkempoezie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempoezie. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 7. ledna 2025

Novoroční poema

 Už je leden, stále zima,
sníh nikde, samá rýma.
Prosinec ve zdraví za námi,
celý rok před námi.
Rána klidná, tichá
lžička kafe míchá.
Na střechu tiše dosedá vločka,
opatrně našlapuje kočka.
Kol dokola žádný lid
a tak to má být.






Inspirace zde




pátek 15. ledna 2021

Zvířecí poezie

 Pro zahřátí nejen od jejich kožíšků :)

Óda na kocoura

Já jsem kocour chlupatý,
v zimě pěkně macatý.
Na jaře zase zhubnu,
honem za myší nepohrdnu.
Nejradši mám masíčko,
tak šup pro něj, paničko.
Zelenýma očima zablýsknu,
a radostí zavýsknu,
když misku svou mám blíž
a v ní masíčko zříš.
Všechno honem sním,
stočím se pod televizi a už jen spím.
A o čem zdá se mi?
O misce plné krmení.

Moje činčila

Já jsem činčila vlnatá,
také pěkně chlupatá.
Ráda skáču, ráda jím,
koupeli v písku se nebojím.
Otevřená klec na mě čeká,
je to past na člověka.
Než v domečku spát,
radši chci venku pobíhat.
Od rána až do noci,
není ti pomoci.
Já vím, že mě nechytíš,
počkám si do noci, kdy spíš.
Skočím ti rázem na hlavu
a pak do domečku poplavu.

Óda na potkana

Já jsem potkan a ne krysa,
jsem mazlík, co rád se lísá.
Mám dlouhý ocas, velké zuby,
nehlídat jídlo - samé chyby.
Rád běhám a spím ještě více,
paničku mám na pacičce.
Ještě radši jí běhám za krkem,
velký potkan - to já tedy jsem.